TJ JISKRA Heřmanův Městec

U12 mix - Proti Jičínským děvčatům očekávané výhry

U12 mix - Proti Jičínským děvčatům očekávané výhry

Sobota 11. dubna 2015, 1. kolo play-off SOP U12

1. utkání:

BSK TJ Jičín - HM  35 - 75 (poločas 14 - 43)

sestava a body: Šindelář 32, Fidler 21, Gjorgjevikj 6, Dvořák 6, Černý 4, Kachlík J. 2, Abrahám 2, Pejchová 2, Holubová, Krádl

 

2. utkání:

BSK TJ Jičín  40 - 113 (poločas 21 - 50)

sestava a body: Fidler 43, Šindelář 43, Dvořák 9, Gjorgjevikj 6, Černý 6, Krádl 4,Pejchová 2, Holubová, Abrahám, Kachlík J.

 

 

 

Komentář k utkáním (Pepa Fidler):

K prvnímu dvojutkání play-off jsme vyrazili do Jičína za místním dívčím týmem BSK. A nejelo se lehce. Páteční trénink totiž nedokončil Tomáš s Fildou, přesněji jeho větší část strávili svorně na WC a Filda nakonec i sobotu s horečkou v posteli. Trenéři nemohli počítat pro sobotní duel ani s Danem, brousícího achilovky soupeřům na fotbalovém trávníku v Bažantnici a omluvila se i Amča. Když se na dopolední sraz k sokolovně dokulhal Honza, stěžující se na bolest kolena, na čelech fanoušků se začaly vlnit první vrásky a 10 našich basketbalistů nasedalo do aut s více než smíšenými pocity. Po dechu jsme zalapali podruhé hned při příchodu do moderního sportovního centra Jičín, kde nás uvítaly dlouhé, atletické a vysportované postavy velmi vyspěle vypadajících děvčat. Nastalý šok na poslední chvíli odvrátil místní vrátný, omylem nás zařazujíce se florbalisty, hrající zde ve stejnou dobu svůj turnaj. I tak jsme však 13 skutečných jičínských žaček výškou ani postavami nepřevyšovali.

Neznalost prostředí a soupeře v nás od počátku utkání vyvolávala pocit nejistoty a naprosto zbytečnou nervozitu, která všem svazovala všechny údy. Po prohraném rozskoku jsme ihned dostali laciný koš a v druhé minutě prohrávali 5:2, když první kontakty s míčem znamenaly 2 fauly pro Honzu Kachlíka a Tomáše Fidlera. Zakřiknuté městecké spoluhráče táhl do útoku Honza Šindelář, otáčející naštěstí do 2 minut skóre svými třemi individuálními průniky a jednou přesnou šestkou. Od tohoto okamžiku jsme postupně utkání převzali do svých rukou a při skóre 21 :6 po první čtvrtině resp. 43:14 o poločasu odcházeli více méně spokojeně do šaten. Výsledek byl jednoznačný, obraz hry však nikoli. Nedokázali jsme proměňovat ani z jasných podkošových pozic, nešla nám střelba z vnějšího obvodu šestky a rychlé nájezdy Jardy a Vojty končili místo body technickou chybou nebo naprosto náhodným odhozem. Zakřiknutý byl i jindy výborný střelec David Dvořák, trefujíce v druhých 8-mi minutách pouze 2 nájezdy. Do druhé poloviny utkání jsme obměnili sestavu a naše opory nechali na lavičce. Utkání se tím viditelně vyrovnalo, ale náskok z první části nás bezpečně jistil i ve chvílích, kdy se ambiciózní jičínská děvčata pokoušela o zvrat. Vyhráli jsme všechny čtvrtiny, a koše ze hry vstřelili Světík, Anežka i Kuba Abrahám.

Druhé, odvetné utkání, sehrané ihned po krátké přestávce, začalo stejně jako první duel, jen na rozskok se postavila místo Šindelky poprvé v kariéře Anežka, nejvyšší hráčka na palubovce. Oba týmy začaly opět ihned dobře bránit, opět jsme se nedokázali zbavit nervozity, a tak opět naše koše v prvních 8 minutách padly po individuálních průnicích Honzy a Tomáše přes celou palubovku. Šindy se několikrát pokusil chytrým přehozem poslat do brejků Vojtu, Davida i Jardu, ti však neměli v zakončení štěstí, neboť jim viditelná nervozita naprosto svázala ruce. Oba přísní rozhodčí trestali i drobné chyby proti pravidlům a tak mnoho basketbalového vidět nebylo. Jednoznačné skóre 32:11 po odehrané první periodě vypadalo famózně, ale o hru se starali téměř výhradně Honza s Tomášem, kterým ostatní raději alibisticky přenechávali míče a herní prostor. Druhá čtvrtina znamenala nejvyrovnanějších 8 minut v obou zápasech. Domácí správně pochopili, že je to poslední možnost na korekci nepříznivého výsledku a podporovány hlubokými údery bubnu fandících rodičů přidali ve všech herních činnostech a vytáhli navíc i kouzla a magii. Jak si jinak vysvětlit snad 5 samostatných nájezdů Vojty a 5 Jardy, kteří po výborné přihrávce do dvojtaktu nedokázali nebráněni skórovat, což vedlo u rozehrávajícího Tomáše postupně od zklamání, ke snížení zájmu o nahrávání až po celkovou netečnost a ztrátu zájmu o zápas. Nebýt 3 přesným zásahů Světíka, bezpečně proměňujícího nabídnuté šance z podkošové vzdálenosti, čtvrtina by končila nerozhodně. Druhým, neméně důležitým důvodem, proč se skóre na naší straně výsledkové tabule zastavilo, byl snad 12-ti bodový rozdíl mezi zápisem a skutečností. Stolek obsluhovala pětka právě nehrajících domácích děvčat, nestíhající fandit i vše zapisovat, což sami dobře známe. Bohužel nikoho nenapadlo, že více méně správné skóre, svítící na tabuli se zastaví, aby dohnalo opožděný zápis. A tak náš ukazatel bodů od poloviny druhé čtvrtiny zamrzl. Nastalá nervozita naši lavičky, sledující naprosto regulérní trefy svých spoluhráčů, ale beze změny výsledkové tabule se přenesla i na hřiště, z něho pak na náš fandící doprovod, nechápající nastalou situaci a skončila až u domácích fanoušků, jenž pravděpodobně navíc neunesli jednoznačný průběh hry. Rozhodilo to i trenéra Pepu Fidlera, dosud bez komentáře sledující kupící se chyby časomíry. Poločasová přestávka zklidnila situaci, městeckým týmem dosud nezažitou. Pocit křivdy, vyvolaný určitě neúmyslně zmatky v zápisu, však celé družstvo semknul dohromady. Od druhé poloviny zápasu jsme postupně uklidnili zbytečně rozklepané ruce a začali hrát, co umíme. David vsítil několikrát z vnějšího prostoru šestky, Vojta s Jardou našli klid v zakončení a s úlevným oddechnutím celé střídačky „no konečně ! “ trefili do černého. Výborným únikem přidala koš i Anežka a tak před poslední čtvrtinou za stavu 81 : 29 nebylo již co řešit.

KO, tak by boxeři označili stav domácích v poslední periodě. Kdyby mohli hodit na palubovku ručník, určitě by o tom uvažovali. Několika přesnými direkty totiž načal již znatelně unavené jičíňanky najednou bez respektu hrající David. Dva zvedáky pod bradu z pod koše přidal i Jarda a stobodovou hranici trefil rychlým hákem na solar plexus Honza. Definitivní knock-out zasadit domácím Tomáš, lacino sbírající výborným pohybem po hřišti míče od již dezorientovaným domácích.

Podařené dvojutkání, za začátku obou dějství zbytečně poznamenané naši nervozitou. Nečekaně výborně zahrál Světík, perfektně zápas vyšel i Šindymu, nezvykle často rozehrávajícímu na své spoluhráče. Po dlouho době se bodově i herně prosadila Anežka, postupně ztrácející ostych a spolehlivou a poctivou práci odvedli i Honza Kachlík s Davidem. Druhé utkání již, až na zádrhel se zápisem, mělo jednoznačný průběh a tak jsme soupeři podruhé v sezóně vstřelili více než 100 bodů. Nebyl to náš cíl, i my jsme si prošli za 4 roky v opačném gardu podobnými zápasy, kde hráči statovali v roli cvičných kuželů zkušenějším a vyspělejším protivníkům a trenéři polemizovali nad smyslem takového souboje. Zápas jsme však zatím nikdy předem nevzdali a vždy nastoupili i do předem ztracené varty. Trenéři Jičína se bezprostředně po zápasech rozhodli, že k odvetnému dvojutkání na naši palubovku o den později již nepřijedou. Důvody chápeme i když na odvetu se těšila dnes nehrající Amálka, s Fildou a Danem, a v hledišti i řada rodičů a fanoušků. Správce i personál naší haly důvody Jičína doufejme rovněž pochopí a předem nahlášené nájemné nám odpustí. Rodičovský doprovod si dotankuje své nádrže a místo domácího souboje opět vyrazí na cesty, tentokrát do Jaroměře. Jičínu přejeme trpělivost v tréninku a nám herní pohodu do dalších zápasů.

Vyhledávání

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode