U11 mix - V přímém souboji o konečné 5. místo jasně přehráváme Litomyšl

Neděle 13. 4. SOP U11 mix, play-off o 5. místo

Diváků:  90 !!!

1. utkání 5 na 5:

HM - TJ Jiskra Litomyšl 69 - 33  (poločas 37 - 14)

sestava a body: Šindelář 29, Fidler 20, Minařík 6, Černý 6, Rosický 4, Jirousek 4, Kuhr, Kachlík J., Abrahám, Krádl

2. utkání 3 na 3:

levé hřiště: HM - Litomyšl   4 výhry, 2 prohry

sestava: Fidler, Šindelář, Černý, Jirousek, Minařík

pravé hřiště: HM - Litomyšl   5 výher, 1 prohra

sestava: Kuhr, Krádl, Rosický, Kachlík J., Abrahám

"úřední" výsledek utkání 3 na 3:  HM - Litomyšl   40 - 20

fotky zde: basketbal-hermanuv-mestec.rajce.idnes.cz/

komentář Litomyšle zde:  basketlitomysl.tym.cz/index2.html

Konečná tabulka oblastního přeboru U11 mix:

1. BVK Holice

2. SŠB Pardubice

3. Sokol Nová Paka

4. Baskeťáci TJ Sokol Josefov

5. TJ Jiskra Heřmanův Městec

6. TJ Jiskra Litomyšl

7. Sokol PP Hradec Králové

8. Sokol Hradec Králové

9. BK Ústí nad Orlicí

10. BK Pardubice

11. TJ Sokol Stěžery

12. BK Studánka Pardubice

13. Basketbal TJ Svitavy

komentář k utkáním (Pepa Fidler):

„Že jsme ráno nenasypali na silnici z Míčova hřebíky !“ láteřila v nedělním ránu naoko vážně dvacítka fanoušků z Litomyšle. Snad jedině tak by totiž mohli hosté ubránit vlastní koš před důraznými útoky Honzy Šindeláře, bydlícího v této vesničce. Ale popořádku. Dosud největší aplaus při heřmanoměsteckém basketbalu vyprodukovala „vyprodaná“ městecká hala o přestávce mezi oběma utkáními při vloženém vystoupení malých městeckých roztleskávaček a 3 roztleskávačů (jinak bych zrovna napsal holek třepetalek) z formace D.A.T. Žofky. Vzrušující třepetání jejich červených a modrých pompónů přivedlo do varu i konzervativnější příznivce městecké košíkové, jinak s vášní sobě vlastní, diskutujících o právě proběhlém utkání desítky domácích a dvanácti hráčů z Litomyšle. Začněme však od začátku – nyní již vážně (jak jinak...). Poslední letošní souboj závěrečného turnaje o 5-8 místo postavil proti sobě v přímém souboji o konečnou pátou příčku oblasti samé Jiskry – chlapecké z Městce a smíšené od řeky Loučné. A bylo o co hrát. Hosté nás na konci roku na své úzké palubovce těsnou výhrou v utkání 3 na 3 připravili o možnost zahrát si o přeborníka oblasti, neboť právě jedno vítězství nám chybělo k postupu do Final Fours. Trenéři nenechali proto nic náhodě, a do utkání nominovali pouze sehraný desetičlenný městecký voice band. Zápas začal přesně podle partitury zkušeného skladatele a textaře Martina Černého, spoléhajícího na skotačivé klavírní trylky rozehrávače Tomáše Fidlera bujará staccata dnes mimořádně dobře bránícího Vojty Černého, podtržená hustou kytarovou basovou linkou Kuby Abraháma, razantními bubnovými drify Fildy Minaříka a klarinetní sóla Honzy Šindeláře. Škoda, že chyběla zraněná klasická kytara Davida Dvořáka, neboť se den před zápasem jeho prostředníček při setkání s míčem nečekaně zkroutil jako rezatý hřebík. I tak začali domácí svou hudební sérii osvědčeným svižným šlágrem „ Neudělám volovinu, když přehodím polovinu“ a Šindelka přidal i své oblíbené tango „ Milý strýče, nepustím se míče !“ a dravý, ale dojemný, asi z angličtiny převzatý, rokenrolový kousek „My Ball Forever“. Po dvou odehraných minutových taktech a dvou přesných šestkách Tomáše jsme vedli 11 : 4, ale hra byla vyrovnaná. Zápas by mohl zůstat i nadále otevřený, avšak přesně v 4. minutě vystřídali hostující trenéři sympaticky téměř celou sestavu a dali tak již rozehraným městeckým možnost znovu předvést osvědčenou taktiku na zatím nerozkoukaných protihráčích. Zejména rychlé přehozy celé obrany zakončované Tomášem nebo individuální průniky Honzy nám zajistili vedení 23 : 6 po první čtvrtině. Výsledek by však nebyl tak jednoznačný bez výborné defenzivní hry Vojty Černého, který vymazal z palubovky hostujícího rozehrávače a jinak výborného střelce Jirku Borovce. Dobře zahráli i ostatní a tak si ve druhé čtvrtině mohl neškodně poskakující Tomáš Fidler místo důrazné osobní obrany již jen přátelsky poklábosit s hostujícím Tomášem Candrákem a Matějem Sádovským, kteří se stejně jako on a Honza Šindelář chystají v roli spoluhráčů na republikové mistrovství U11 v dresu BK Pardubice. Poločasové vedení 37 : 14 umožnilo domácím do utkání postupně takticky nasadit k základní sestavě i další hráče z lavičky, což při pravidelném střídání hostí, nehledících na výsledkovou tabuli, znamenalo jasnou výhodu, kterou již nepustili z rukou. Třetí osmiminutovka probíhala velmi podobně, soupeř se pod náš koš dostával je těžko a tak se pokoušel o střelbu ze střední a velké vzdálenosti, ovšem až s překvapivě vysokou úspěšností. Stejnou mincí chtěl odpovědět i Honza Šindelář, jenž si několikrát nebráněn místo přímého postupu do šestky nebo nahrávky poodstoupil za 3 bodovou (v této kategorii však neplatnou) hranici a dalekonosnými střelami ohrožoval koš Litomyšle a tím i zdraví některých diváků, kteří jeho počínání nemohli pochopit. Naštěstí se po dvou pokusech trefil. Jeho individuální pojetí hry je sice efektní, ale smazávalo zároveň výbornou snahu jeho spoluhráčů Tomáše Kuhra, Jardy Krádla nebo Honzy Kachlíka o rychlé uvolnění nebo sprintovaný náběh na dlouhou přihrávku. To je však evergreen, který fanoušci městeckého minibasketbalu dobře znají. Do posledních osmi minut nasadil lodivod domácích již obměněnou sestavu, z níž se dvěma trefami zapsal do statistiky Honza Rosický.

Jasné vítězství, postavené na Honzovi a Tomášovi a jejich společných 49 bodech z 69 jistě potěšilo četné příznivce heřmanoměsteckých barev. Při pravidelném střídání celé lavičky by výsledek nebyl tak jednoznačný, ale radost z výhry přebila opět všechno ostatní. Svou roli v týmu sehráli všichni na jedničku, bez ohledu kolik dal kdo košů. Pokud zůstaneme ve světě hudby, stejnou důležitost má ve filharmonickém orchestru jak sólový houslista, doprovodný klavírista tak i bubeník, čekající 80 taktů na svůj jediný úder do svého nástroje. Bez nikoho z nich by árie nebyla dokonalá, úplná a bez nikoho z nich by nebylo možné odehrát celý koncert. Hudební vzdělání má i naše první pětka a tak věříme, že toto přirovnání správně pochopí. Přesvědčit o tom se však budeme moci až v sezóně příští.

Odvetný zápas 3 na 3 měl stejnou taktiku jako zápas úvodní. Tomáš s Honzou, Vojtou, Fildou a Danem dostali na levé straně hřiště úkol vyhrát minimálně 4 ze 6 pětiminutových miniutkání a tím i zajistit celkové vítězství. To se také podařilo, zejména když Vojta opět dokázal ubránit rozehrávku soupeře a Dan Jirousek zase výborně využil volný prostor pod košem při snaze hostí zdvojit obranu Tomáše a Honzy. I pod pravým košem naše pětice jasně vyhrála a zejména Kuba Abrahám, Honza Kachlík a Tomáš Kühr jsou příslibem do nové sezóny a kategorie U11 mix, kde by společně s Davidem Dvořákem měli patřit k hlavním tahounům smíšeného týmu.

Posledním zápasem sezóny jsme potvrdili 5 příčku ze 14 účastníků oblastního přeboru. Náš tým, ač z daleko nejmenšího účastnického města, si toto umístění rozhodně zaslouží a při troše štěstí by mohl hrát i o medaile. Škoda, ale vždyť není všem dnům konec.....