U12 mix - V souboji o čelo tabulky jsme měli kliku, a velkou !

Sobota 17. 1. 2015, SOP U12 mix

1. utkání 5 na 5:

HM - BK Litomyšl 76 - 75 (poločas 40 - 28)

sestava a body: Šindelář 31, Fidler 27, Minařík 6, Dvořak 6, Jirousek 2, Výborná 2, Gjorgjevikj 2, Pejchová, Holubová, Krádl, Černý

2. utkání 3 na 3:

levé hřiště: HM - Litomyšl, 2x výhra, 4x prohra

pravé hřiště: HM - Litomyšl, 2x výhra, 4x prohra

Výsledek do tabulky 3 na 3:  HM - BK Litomyšl 20 - 40

Komentář Litomyšle zde: basketlitomysl.tym.cz/index2.html

Komentář k utkání (Pepa Fidler):

Drama, hodno antického eposu ! I Homér by se jistě rozmýšlel, zda svůj hymnus věnovat boji o hradby města Tróje nebo boji o městeckou palubovku ! Ano, tak vypadala bitva o první příčku základní části OP. V Litomyšli jsme sice na podzim vyhráli o 15 bodů, ale minibasketbal je ošidný a antické bohyně se mohou přiklonit na obě strany.Trenér hostí Stanislav Cimburek, v městecké hale odehrávající v roce 1998 poslední zápas své aktivní kariéry, postavil na palubovku k ochraně hradeb Litomyšle zkušenou osmu bijců, s jasným cílem ubránit chrabrého, ale vrtošivého městeckého Achilla - Honzu Šindeláře, lstivého Odyssea – Tomáše, a hřmotného Aiáse – Fildu Minaříka. S naší první 5-ti člennou plachetnici vjel do bojové řeže i proslulý střelec Filoktétus – David Dvořák, prvý mezi nejmladšími lučištníky oblasti, a Patroklos - Vojta Černý. Trójany vedl postavou malý, ale výkonem všechny převyšující Hektor – Jirka Borovec se svým věrným druhem Paridem – Matějem Sádovským. Výborně jim sekundovala i amazonka Pavlína Vašková s levorukým dlouhánem Filipem Suchomelem. Ti rozhodovali i všechna válečná dějství .

Zápas začal koši obou devítek - Honzy a Pavlíny, jenž se vyrovnaně bránili v první polovině i osobně. Druhá dvojice již tak vyrovnaná nebyla. Vojta Černý bohužel nedokázal, na rozdíl od výborného výkonu na podzim venku a předzápasových slibů, ubránit Jirku, trefujícího lacino 4 x po sobě a srovnávajícího stav v polovině 1.periody na 11:10. Po time-outu nastoupil Dan Jirousek, který si své obranářské povinnosti plnil spolehlivěji. Hra se tím uklidnila, a tak jsme druhou osmiminutovku začínali se 7 bodovým náskokem. Zápas by se mohl podobně vyvíjet i nadále, zejména když jsme rychlými dvojtakty Tomáše a střídajícího Davida odskočili soupeři ve 4.minutě druhé čtvrtiny na 15-ti bodový rozdíl. Podlomenou bojovou morálku hostí však nečekaně podpořil Achilles Šindy, který přesně ukázal, kde je jeho pověstná pata. V rozmezí dvou minut zbytečně 3x fauloval a se čtyřmi fauly celkově tak již 5 minut před poločasem musel zlostně usednout na naši lavičku a nechat tak téměř polovinu boje nečinně odpočívat svůj obávaný meč s oštěpem. Marné byly rady moudrých trénujících kentarů Martina Černého a Pepy Fidlera : ” Nedej se strhnout v zápalu boje a nesnaž se trojské bojovníky svou pravicí odzbrojit ! ” Marné byly i žaloby a nářky diváků na Olympu u obou přísných soudců Chocholouše a Večeři. Nezbylo nám nic jiného, než trpce sledovat, jak Trójané od řeky Loučné, nevida třpytící se Šindyho zbroj na bojišti ožili a okamžitě začali zle dotírat. Ve chvíli nejvyššího nebezpečí, na konci 3.čtvrtiny, kdy nám pod nohama začala hořet celá palubovka a štiplavý kouř se pomalu zvedal i z domácí lavičky, si Šindelkův jiskřící krunýř připjal statečně Světík a přilbici s žíněným chocholem nasadila Amálka. Jejich dvě trefy lze jednoznačně považovat za zlaté,neboť pomohli udržet městeckým Achajcům Trójany na 10 bodů od svého tábora. Do posledního dějství se Honza vrátil zpět, ale se zlověstnou věštbou :” Zastavíš-li faulem jen jediný útok, stihne tebe i celý tým záhuba.” Naštěstí se proroctví naplnilo jen částečně. V útoku jsme byli stale nebezpeční, ale v naší obraně si na levé straně otevřel doslova letištní runway Filip Suchomel, takticky využívající prostor již bojácně bránícího Honzy a davací 5 košů v řadě. Čím dál tím víc byla patrnější i výšková převaha hostí, získávajících většinu útočných i obraných doskoků. Viditelně chyběl Honza Kachlík, osvědčený rychlý, tvrdý a účinný likvidátor soupeřova vysokého tlaku. David, Dan, Vojta i Amálka se odvážně, ale naivně pouštěli do předem prohraných soubojů 1 na 1, jenž jim fungují zatím pouze na slabší obránce. Všichni pak i přes velkou snahu měli problém s výbornou defenzivou, soupeř dokázal okamžitě přistupovat k našim hráčům nebo v tísni jednoduše zatáhli za záchranou brzdu faulu. K otevřené střele ze střední vzdálenosti jsme se téměř nedostali, chyběli i body Vojty a Dana, neboť je protihráči nepouštěli do rychlých brejků. Výsledek se musel dostavit. 2 mituty před koncem zápasů vyhráváme již jen o bod. Následné nájezdy Tomáše a Honzy zastavují soupeři jednoduše faulem, potrestaným vždy pouze 1 úspěšným trestným hodem a tak 42 vteřin před koncem vedeme o 4 body. To, co přichází poté se téměř stane noční můrou obou trenérů. Vojta sice pod košem soupeře získává míč, ale pro kroky ho opět odevdává, což je okamžitě potrestáno 2 body z rychlého protiútoku. Do klaksonu chybí 14 sekund a oddechový čas posouvá naši rozehrávku až na polovinu hostí. Fildův výhoz se však nepochopitelně dostává na pravačku Pavlíny, která se rozebíhá na náš koš. I přes hlasitou nápovědu trenérů míjí bez faulu Vojtu, Davida a Dana, kteří ji galantně ustoupují, pravděpodobně usilujíc o titul Nefaulující hráč roku. Akci zastavuje svým 5. faulem až Honza, což nám zachraňuje vítěžství, neboť nařízené 2 šestky Filip Suchomel proměňuje jen z poloviny. Na odvetu 3 na 3 již nikdo nemá sílu a výrazná prohra na obou stranách je tak logickou tečkou za zápasem.

Naše obrana jednoznačně zklamala. Vzali jsme si snad vzor ze sparťanů, nestavících kolem svého tábora hradby a spoléhajících se jen na bojovou morálku ? Jak jinak vysvětlit fakt, že nám protiháči projížděli naší polovinou jak slevněný japonský zájezd napříč Evropou. Už vůbec nelze pochopit, že žádný z našich hráčů nemá osobní chybu i ve chvíli, kdy se rozhoduje celé utkání. Vítězství nám snad dodá sílu do dalších tréninků. Obrany především.